V bohaté historii Detroitu Red Wings se mnohokrát stalo, že v klubu působili hokejisté, kteří měli pokrevní vazbu. V tomto seriálu, který bude vycházet každé úterý, se na některé z nich podíváme. Jako první si vezmeme na paškál rod Cheliosů, potomků řeckých Bohů. 🙂
Ještě před začátkem si dovolím malou poznámku. Na úvod vždy vezmeme nejslavnějšího člena, který hrával v našem dresu. U něj zkusíme vypíchnout spíše nějakou zajímavost, neboť znát ho budete zřejmě všichni. Následně si rozebereme i jeho příbuzné, u nichž bude vztah právě k naší personě. Pojďme na to.
Chris Chelios
Chris Chelios (Christos Kostas Tselios) se narodil 25. ledna 1962 v Chicagu ve státě Illinois. Jak popsat kariéru legendárního obránce, kterého znají snad všichni fanoušci NHL? Zkusme to ve zkratce. Tři Stanley Cupy, tři Norris Trophy pro nejlepšího beka NHL, 1651 utkání, 948 bodů. Jo, Chelios je právoplatně legendou.
Jeho začátky v juniorském hokeji se datují k roku 1980, kdy se dvě sezóny na ledě proháněl v dresu Moose Jaw Canucks. Už v této soutěži poutal pozornost a proto byl draftován Montrealem ve druhém kole. Po dvou dominantních ročnících na univerzitě ve Wisconsinu v NCAA se zabydlel do sestavy Canadiens.
V Montrealu se během let vypracoval až do pozice kapitána a získal zde svůj první Stanleyův pohár. Poté se přemístil do Chicaga. Doma se mu také dařilo, znovu se dostal až do role kapitána. Jeho leadership byl ukázkový. Nás ale zajímá hlavně jeho kariéra v Detroitu, kde se poprvé jako hráč domácího mužstva objevil v roce 1999. V organizaci vydržel téměř deset let a nezapomenutelná je hlavně sezóna 2001/2002, kdy se výrazným způsobem podílel na zisku Stanley Cupu. S Detroitem vyhrál další v roce 2008. Kariéru ukončil v Atlantě o dva roky později.
V organizaci Red Wings pracoval na pozici asistenta trenéra, staral se i o další klubové náležitosti. Před pár dny se objevila zpráva, že přijal nabídku televize ESPN a stane se jejím NHL analytikem.
Zajímavostí kolem hokejisty, který je členem Síně slávy, je to, že svědčil u soudu v případě dvojnásobné vraždy. Tohle je informace, kterou jste možná ani nevěděli. V roce 2007 se v jedné z Cheliosových restaurací odehrál hrůzný čin. Teprve 17letý Justin Blackshere si šel do restaurace promluvit o tom, aby se mohl vrátit do práce, z níž byl už dvakrát vyhozen – stejně jako jeho přítelkyně. Po hádce s kuchařem a vedoucí místo opustil a poté se na něj vrátil s nožem. Dvaapadesátiletého kuchaře Marka ubodal, obdobně dopadla i devětačtyřicetiletá vedoucí Megan. Nejmrazivější skutečností je, že krátce předtím než byla zavražděna, volala si právě s Chrisem Cheliosem, že se u nich v podniku něco děje, protože kuchař velmi křičí. Poté položila telefon a už se neozvala… Justin Blackshere byl odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.
Steve Chelios (bratr)
Steve Chelios se narodil 24. srpna 1968 v Chicagu ve státě Illinois. Drobný zadák draftován nikdy nebyl a v juniorském věku vyzkoušel hned pět soutěží (QMJHL, WHL, OHL, BCJHL, AJHL). V jednadvaceti letech se poprvé dostal s hokejem mezi muže, namířil si to do Německa. Sezónu 1989/1990 strávil ve třetiligovém týmu ERC Sonthofen.
V osmnácti zápasech nasbíral třiadvacet bodů (7+16). V té době vládli této soutěži hlavně kanadští a američtí hokejisté, kteří místním předávali pověstnou tvrdost. Kanadské bodování celé ligy vyhrál Mark Teevens, jenž v 56 zápasech zaznamenal neuvěřitelných 193 bodů (106+87).
Sezónu Steve zakončil v ECHL v dresu Virginia Lancers. Následujících pět sezón střídal ve třetí nejvyšší americké soutěži různé organizace. V některých vydržel klidně jen sedm utkání. V ročníku 1993/1994 se mohl radovat ze zisku titulu CHL. V 61 zápasech základní části nastřádal hned 59 bodů (8+51). Byl třetím nejproduktivnějším obráncem ligy a formu si přenesl i do play off. Zde v devíti duelech přihrál na 11 gólů. Zajímavé je, že mu tato jedna sezóna stačila k tomu, aby byl v jedné anketě vyhlášen TOP 20 mezi hráči, kteří kdy hráli za Wichitu Thunders. Hlasovali fanoušci…
Během ročníku 1994/1995 si vyzkoušel další zahraniční angažmá, tentokrát zamířil do Nizozemska. Zde ovšem za Hatulek Eaters Geleen odehrál pouze dva zápasy. V dalších letech už jen paběrkoval v nižších soutěžích, věděl, že se blíží konec. Ten nastal v roce 1999 v jeho jednatřiceti letech. Byť po konci kariéry ještě v roce 2001 a 2007 odehrál dohromady čtyři utkání v nižších soutěžích.
Po konci kariéry se zaměřil na trénování. Během hraní hokeje v tolika klubech si vybudoval solidní kontakty, které se mu velmi hodily. Momentálně bydlí ve státě Illinois, účastní se kempů, které rozvíjí mladé hokejisty, trénuje soukromě talentované hráče a vypomáhá i některým středním školám, naposledy koučoval Hinsdale Central High.
Chris Chelios (bratránek)
Chris Chelios se narodil 18. dubna 1974 v Chicagu ve státě Illinois. I on si logicky vybral cestu obránce, dva ročníky hrával v USHL za Sioux City Musketeers. Mimochodem, právě v této organizaci nám rok vyrůstal prospekt Chase Bradley, útočník draftovaný v roce 2020. To Chris se draftu nedočkal, v USHL ukazoval především ostré lokty.
76 zápasů, čtyři góly, 24 asistencí, 239 trestných minut. Taková je jeho bilance v nejlepší americké juniorské soutěži. Pro Cheliose to byla na dlouhou dobu konečná, protože následující dva ročníky (94/95 a 95/96) vynechal. Bohužel se mi nepovedlo zjistit, jaký k tomu měl důvod. Poté se vydal na univerzitní cestu, jenže ve věku 22 let nebyl moc perspektivní, takže se dostal na University of Wisconsin-Superior, která hraje až třetí úroveň univerzitních lig.
Na studiích vydržel Chris tři roky, v 95 utkáních nasbíral 93 bodů (24+69), poté opět celý rok nehrál žádnou soutěž. Naskočil až do sezóny 2000/2001, kdy oblékl dres Baton Rouge Kingfish v ECHL. V 53 duelech vstřelil pět branek a na dalších dvacet přihrál. Bylo mu sedmadvacet let, když kývl na evropskou misi. Dostal se do Německa, jenže až do čtvrté ligy. Není divu, že v ní dominoval. Nepatřil úplně ke špičce, protože tam tehdy hrávali hokejisté, kteří sbírali i čtyři body na zápas, ale statistiky neměl špatné, ba naopak. V pětadvaceti zápasech se trefil třináctkrát, k tomu posbíral i 32 asistencí. V kolonce trestných minut svítilo číslo 108. V play off nastoupil do osmi mačů, v nichž dal tři góly a na 14 přihrál.
Poté se vrátil do Spojených států, odehrál jednu sezónu za Bossier-Shreveport Mudbugs v CHL a ukončil kariéru. V té době mu bylo 29 let.
Nikos Tselios (bratránek)
Nikos Tselios se narodil 20. ledna 1979 v Oak Parku ve státě Illinois. Od útlého věku hrával v nejlepších mládežnických kategoriích a po první sezóně v OHL (1996/1997) mu byla predikována velká budoucnost. Vyprofiloval se v produktivního beka, který v 64 zápasech nováčkovského ročníku nasbíral 46 bodů (9+37), ale zároveň se nebál důrazné hry, o čemž svědčilo 61 trestných minut.
Není divu, že byl Nikos po své skvělé sezóně vybrán v 1. kole draftu, z 22. pozice na něj ukázala Carolina. Jak směšně nyní působí situace, kdy z 23. pozice zamířil do San Jose obránce Scott Hannan, který má na svém kontě přes 1000 utkání v NHL, když Tselios má pouze dva starty… K tomu se však ještě dostaneme. 🙂 PS: Detroit bral poprvé až ve druhém kole a žádná sláva to nebyla, Jurij Butsajev v NHL odehrál 99 zápasů, z toho 75 u nás.
Nikos po draftu zůstal v OHL, po 20 duelech v týmu Belleville Bulls byl však s bilancí 2+10 vyměněn do Plymouthu Whalers. Tento celek sídlil ve stejnojmenném městě ve státě Michigan, asi 40 kilometrů od Detroitu. Zanikl v roce 2015, kdy jej nahradili Flint Firebirds. Whalers prošli hráči jako Gregory Campbell, James Neal, Rickard Rakell, Tyler Seguin, James Wisniewski a samozřejmě náš Nikos Tselios.
Tomu se vcelku dařilo, ročník 1997/1998 dohrál s bilancí 41 utkání a 28 bodů (8+20), v play off nastoupil do 15 zápasů, ve kterých vstřelil jeden gól a na dalších osm přihrál. Zúčastnil se také poprvé mistrovství světa do dvaceti let, v sedmi duelech zapsal gól a jednu přihrávku.
V další sezóně Tselios dominoval. V 60 utkáních nasbíral stejný počet bodů za 21 přesných tref a 39 asistencí. V týmu s ním hrál například David Legwand, který část ročníku 2013/2014 strávil v Detroitu. Zpět k Nikosovi. Ve vyřazovacích bojích pomohl v 11 zápasech hned 14 body (4+10) a opět si zahrál na dvacítkách, kde se tentokrát do produktivity nezapsal.
V juniorské soutěži již pokračovat nemohl, takže přešel do kádru Cincinnati Cyclones, což byla organizace hrající v IHL. To bývala soutěž konkurenční pro AHL, jenže v ní Nikos odehrál jen dvě sezóny. V roce 2001 přišel krach ligy a některé kluby přešly do AHL. Tím se tato liga stala druhou nejlepší v zámoří. Tselios v dresu Cyclones odehrál 159 duelů s bilancí 10+37 a na svém kontě měl i 173 trestných minut. Oba roky si zahrál play off, daleko se však tým nedostal, dohromady sehrál 15 zápasů, v nichž si připsal pět přihrávek.
Tselios v Cincinnati nastupoval s Ericem Colem, který ukončil v Detroitu svou profesionální kariéru. V play off 2001 se potkal i s nebožtíkem Josefem Vašíčkem a hrával i s Jaroslavem Svobodou, jenž dlouhá léta působil ve Znojmě či Kometě Brno, na Slovensku ho můžete znát z Martina a Nových Zámků.
Každopádně Nikos v ročníku 2001/2002 přešel do AHL, kde nastupoval za Lowell Lock Monsters a ve stejné sezóně odehrál i jediné dva
zápasy v NHL. Na své konto v nich připsal tři střely, šest trestných minut a dva mínusové body za účast na ledě při vstřelených a obdržených gólech.
Od další sezóny měla jeho kariéra pouze sestupnou tendenci. Na úroveň NHL se dostat nedokázal, naopak začal svou pozici ztrácet i v AHL, kde vystřídal několik celků. Vše vyvrcholilo logickým odchodem do Evropy před ročníkem 2005/2006. Ten strávil částečně ve finském KalPa (21 zápasů, 0+3) a švédském Färjestadu (18 zápasů, 1+0). Právě ve druhém zmíněném týmu se mu povedlo vyhrát první titul v dospělém hokeji. Oslavil ho s trojicí Čechů, jimiž byli Pavel Patera, Radek Hamr a Martin Ševc.
Následně se na čtyři zápasy vrátil do zámoří, hrál za Chicago Hounds v UHL, ale poté se znovu objevil ve Švédsku, tentokrát ve třetí lize. Oblékl dres Örebra, v osmi duelech posbíral sedm bodů (3+4). Kariéru ukončil o rok později (nebylo mu ani třicet let), v sezóně 2007/2008 odehrál 32 zápasů, ve kterých se čtyřikrát trefil a na dalších 13 branek nahrál. V kolonce mu svítilo 132 trestných minut.
Jake Chelios (syn)
Jake Chelios se narodil 8. března 1991 v Chicagu ve státě Illinois. V 16 letech se dostal do výběrů Little Caesars, kde se rychle svými skvělými výkony uvedl ve velmi talentovaného zadáka. Jeho spoluhráči byli například Michael Houser (Buffalo), Rocco Grimaldi (Nashville), Jamie Oleksiak (Dallas) nebo Vincent Trocheck (Carolina).
Jake draftován nebyl, takže poslední juniorský ročník před nástupem na univerzitu strávil v dresu Chicago Steel (USHL). V tomto klubu se znovu potkal s Jamie Oleksiakem. Chelios v 52 zápasech nasbíral 34 bodů (12+22), byl nejproduktivnějším obráncem týmu, třetím nejproduktivnějším hráčem týmu a devátým nejproduktivnějším bekem celé ligy.
Po úspěšné sezóně odešel do NCAA, nastoupil na Michigan State University. Během čtyř sezón se v kabině potkával se současnými hráči NHL. Byli jimi Derek Grant (Anaheim) a Torrey Krug (St. Louis). Na univerzitě studoval a hrával i se svým bratrem Deanem. Extraligoví fanoušci určitě budou znát Rhetta Hollanda, slovenští zase Dávida Bondru. I ti se s našim Jakem na ledě objevili jako spoluhráči.
V roce 2014 se po konci studijních let vrhl Chelios do profesionálního hokeje. Sedm duelů sehrál v ECHL za Toledo Walleye, další čtyři přidal v AHL za Chicago Wolves. Zde zůstal i pro sezónu 2014/2015, kdy v 41 zápasech nasbíral 15 bodů (1+14). Svou první NHL smlouvu podepsal v dubnu 2016 s Carolinou. Na její farmě strávil celkem tři sezóny, ve kterých se vyprofiloval v produktivního beka.
V červenci 2018 jej získal Detroit, který s Cheliosem uzavřel roční dvoucestný kontrakt. V NHL debutoval v březnu 2019. Stalo se pošesté, kdy v Red Wings hrál otec a syn (Sid a Gerry Abelovi, Adam a Andy Brownovi, Bill a Peter Dineen, Gordie a Mark Howe, Jimmy Peters st. a Jimmy Peters ml.). Jake odehrál v hlavním týmu pět utkání a poté opět mazal na farmu, kde měl pomoci v play off. V základní části AHL zaznamenal 15 bodů (1+14) v 61 zápasech. Ve vyřazovacích bojích přidal další čtyři duely.
Detroit s ním novou smlouvu nepodepsal, takže se rozhodl odejít do Evropy. Na dvě sezóny si ho zavázal čínský klub Kunlun Red Star hrající KHL. Za 91 utkání nastřádal Chelios 22 bodů (4+18) a v týmu se potkal s Ryanem Sproulem, dalším bývalým obráncem Detroitu. V uplynulém ročníku byl jeho spoluhráčem i Igor Larionovi, syn známé detroitské hvězdy z přelomu tisíciletí.
Momentálně nemá Jake Chelios uzavřenou smlouvu na další ročník s žádným týmem.
Dean Chelios (syn)
Dean Chelios se narodil 14. července 1989 v Montréalu v Quebecu. Jeho obrovským hokejovým vzorem se stal Pavel Dacjuk. Mezi rodinou obránců vypadá trošku jako vyvrhel, protože jeho post je levé křídlo. Hokejově dozrával později, ještě v 18 letech hrával středoškolskou ligu. Na draft to tedy nebylo, v kanadské juniorce by díru do světa neudělal, tak si vybral cestu americké univerzity.
Do ní se dá dostat tak, že se ukážete v USHL. To Dean splnil stoprocentně, v Cedar Rapids Roughriders to v nováčkovské sezóně nebylo úplně ono (53 zápasů, 6+12). Přestup do Chicaga Steel byl trefou do černého. Oživený Chelios ve 49 duelech nastřádal 53 bodů (19+34) a byl druhým nejproduktivnějším hráčem týmu. Jeho spoluhráčem byl zadák Max Nicastro, kterého o rok dříve Detroit draftoval ve třetím kole. V hlavním týmu nikdy nehrál, ale pár startů na farmě zapsal. Znát ho můžete z Banské Bystrice, zde Nicastro odehrál půlku sezóny 2014/2015 a o dva roky později ukončil ve 27 letech kariéru.
Našemu Deanovi se skutečně povedlo zaujmout univerzitní celek hrající v NCAA. A nešlo o ledajakou školu, Chelios se dostal na Michigan State University. Zde se udržel pět sezón (jednu vynechal kvůli zranění), v nichž bylo jeho maximem pouze 15 bodů v jednom ročníku. Sezónu 2013/2014 dohrával v Toledu (ECHL), v osmi zápasech nebodoval. V obou týmech hrál s bratrem Jakem.
Dean to v ECHL zkoušel ještě dva ročníky, v dresu Indy Fuel, Alaska Aces a Wichita Thunder nastoupil do 96 utkání, ve kterých nastřádal 44 bodů (9+35) a posléze pověsil brusle na hřebík. Shodou okolností ve stejném věku jako Max Nicastro.
Jay Kourkoulis (kmotřenec)
Jay Kourkoulis se narodil 24. července 1993 v Montréalu v Quebecu. Tady to vezmeme hopem, protože ono není moc co popisovat. Kourkoulis hrál dlouho středoškolské soutěže, vlastně se nikdy nedostal do žádné prestižní juniorky. Začínal jako obránce, ale pak se posunul do útoku. Jako nepříliš produktivní centr (to vás jako mladého hráče v zámoří odepíše) nastoupil do NCAA III, kde studoval na Bowdoin College. Univerzita třetího řádu není dobré místo pro profesionální hokejovou kariéru, což i Jay věděl. Proto po vystudování s hokejem sekl.
Momentálně pracuje v Holderness, což je střední škola, která klade důraz na jednotlivce. Rozvíjí studenta jako sportovce i člověka.
To by pro dnešek bylo vše. Tak zase za týden, LGRW! 🐙
(zdroj: eliteprospect.com, wikipedia.org, mlive.com, nhl.com, si.com, theahl.com; foto: theahl.com, ahaienews.com, mihockey.com, msuspartans.com, nhl.com, mlive.com, pinterest.com)
One Comment on “Slavné hokejové rodiny (1. díl) – Cheliosovi”