Gordie Howe je nepopiratelnou legendou nejen Detroitu Red Wings, ale celé NHL. Příběh, který se odehrál přesně před 62 lety ukazuje, že i drsný hokejista, kterým byl, se může rozplakat. A že k tomu důvod rozhodně měl…
Gordie je mnohými odborníky považován za nejlepšího hráče všech dob. Na ledě mohl dělat cokoliv, a to nejen kvůli výjimečným
schopnostem, ale hlavně díky své houževnatosti, schopnosti hrát na hraně pravidel a tomu, že se rozhodně uměl sám bránit.
Bývalý trenér Scotty Bowman o něm tvrdil, že Howe je největším hokejistou, kterého kdy viděl. „Houževnatost byla nejlepší částí jeho hry. Umožnila mu stát se hráčem, kterým byl,“ uvedl legendární kouč.
1. února 1959 dokázal Howe při slavné bitce s Fontinatem (psali jsme zde) svého soupeře zmlátit takovým způsobem, že byl jeho obličej těžko k rozpoznání. Od té doby si na Gordieho nikdo netroufl.
O měsíc později ukázal ve staré Olympii úplně jinou emoční stránku.
Detroit Red Wings se utkali s Bostonem Bruins. Pro Howea to byl velký večer, protože právě jemu byl věnován. Zhruba měsíc před jeho 31. narozeninami hrál dvanáctou sezónu v NHL, čtyřikrát vyhrál Stanleyův pohár, pětkrát Art Ross Trophy, třikrát Hart Trophy (na konci ročníku počtvrté). Tehdy si nikdo nedokázal představit, že hokej bude hrát dalších dvacet let. Že kariéru zakončí až v 52 letech.
Gordie v zápase s Bostonem ukázal svou kreativitu již v první třetině, krásně přihrál Delvecchiovi, jemuž se povedlo zvýšit vedení Detroitu na 2:0 (utkání skončilo 2:2). O přestávce před prostředním dějstvím to vypuklo – vedení Red Wings doslova zasypalo Howea řadou dárků.
Podle některých zdrojů byla odhadovaná cena kolem 10 000 dolarů, tehdy obrovské peníze. A co legendární hokejista s číslem devět dostal? Dovolenou v Miami, gril, televizi a nové bílé vozidlo s michiganskou poznávací značkou GH-9000.
Právě automobil hraje v příběhu největší roli. Byl zabalený do celofánu, takže před zraky diváků musel Howe obal odstranit. Poté se natáhl ke dveřím řidiče, aby otevřel a najednou bylo hrobové ticho. Gordie se sesypal, začal v šoku plakat. Ve vozidle totiž seděli jeho rodiče, kteří stále žili v kanadském Saskatoonu. Bylo to poprvé, co Howea viděli osobně hrát v NHL.
Jeho maminka za ním přijela do Detroitu pouze o devět let dříve, když Gordie ležel s těžkým zraněním na nemocničním lůžku.
Když rodiče vystoupili z auta, Howe se skoro zhroutil. Maminka Katherine ho objala a dav fanoušků začal bouřlivě jásat.
„Když jsem byl na ledě, přemýšlel jsem, jaké by to asi bylo, kdyby tu byla mamka a táta. A oni tam opravdu byli. Jsem drsný chlap, ale tohle mě opravdu dojalo,“ řekl Gordie po letech.
Jo, i drsní chlapíci pláčou.
(foto: vintagedetroit.com, twitter HockeyHallOfFame, zdroj: článek byl volně přeložen z webu vintagedetroit.com)
