Nová výzva, impuls. Tak popisuje čerstvě sedmadvacetiletý útočník Dominik Kubalík novou štaci v NHL, kterou bude Detroit Red Wings. Přečtěte si zajímavý rozhovor s našim křídelníkem.
Trénuje s bratrem
Kubalík se již poctivě připravuje na čtvrtou sezonu v NHL, poprvé se bude muset stěhovat. „Těším se,“ konstatoval český forvard. Ten na sobě maká v Plzní se svým bratrem Tomášem, jenž v uplynulém ročníku hájil barvy francouzského Brestu. „Je fajn, že mám bráchu vedle sebe a můžu trénovat s kluky, které znám léta. Dokážeme si vyhovět, dává to smysl,“ říká Dominik.
„Brácha je takový tažný kůň a i přes určité zdravotní problémy má v sobě neskutečnou zarputilost. Když v tréninku nemůže, tak do toho šlape dál. Motivuje mě to,“ přiznává útočník Detroitu, který se chystá trénovat na ledě s extraligovou Plzní.
„Jsem rád, že mi vedení klubu i trenéři vyšli vstříc a můžu být s týmem na ledě. Odlet do zámoří se blíží, chci tam dorazit v co nejlepším rozpoložení a k tomu trénink na ledě v téhle fázi příprav patří,“ říká Kubalík odhodlaně, jemuž nedělalo problém do plzeňské kabiny zapadnout. „Česká kabina je taková, že člověk zapadne hned. Navíc jsou tu stále kluci, se kterými jsem prošel juniorkou nebo hrál v áčku,“ popisuje.
V Detroitu vědí o jeho střeleckých kvalitách
Dominik Kubalík přitom moc dobře ví, že musí pořádně zabrat. Jeho smlouva je sice dvouletá, ale zadarmo v posílené organizaci Red Wings nic nedostane. „Mluvil jsem s generálním manažerem i s Jirkou Fischerem, také s oběma asistenty. S hlavním koučem jsem si zatím jen psal. Řešila se smlouva a nastiňovali mi, co ode mě očekávají. To hlavní přijde až na místě,“ vypověděl útočník, který bude oblékat dres s číslem 81.
„Mně stačí, že mě v Detroitu berou jako střelce, který k sobě potřebuje hráče. To je vždycky hezké slyšet. Je zřejmé, že asi nikdy nebudu tvořivý hráč a jsem rád, že to tak vnímají. V Chicagu mi kolikrát přišlo, že i já bych měl tvořit. Nějak to sice zvládnu, ale není to úplně moje hra. Jsem hráč do koncovky, to je moje parketa,“ dodává Kubalík.
„Už během sezony jsem tušil, že něco přijde. Spekulovalo se o mé výměně, nebylo to úplně ono. Nějakou dobu jsem tedy čekal a po sezoně se ale nic nedělo. Žádná nabídka od Chicaga nepřišla, stal jsem se volným hráčem a musel se poohlédnout po jiném angažmá. Ozvaly se nějaké kluby a nakonec vyšel Detroit. Pro mě je to nový impuls a výzva, na kterou se těším,“ popisuje plzeňský odchovanec svou cestu do Hockeytownu.
Stěhování nebude problém, krajánci pomohou
Kubalík by měl odletět do zámoří zhruba v polovině září, přičemž stěhování by neměl být problém. „Zatím jsem neřešil přesně termín, ale vím, že týmový kemp začíná 20. září, takže asi týden před ním bych tam chtěl být, abych se zaběhl a rozkoukal. Byt v novém působišti už máme s manželkou vybraný a na začátek září mám domluvenou firmu, která mi převeze věci z Chicaga do Detroitu. Po příletu mě snad čeká jen nějaké vybalování a doufám, že vše ostatní bude hotové,“ říká český útočník.
Pozitivem pro něho určitě bude i početná část krajánků, která se s nim v týmu Rudých křídel potká. Nově se rozrostla na čtyři členy. „Je to docela dost. V Chicagu jsem byl jediným Čechem, takže to beru jako pozitivum. S Hroňou se známe dlouho, ale z nároďáku znám i Filipa Zadinu s Kubou Vránou, takže věřím, že by mi to mohlo pomoct,“ říká Kubalík.
Jeho snem je přitom získat Stanley Cup. Navíc ho viděl z pořádné blízkosti, do Plzně ho přivezl ukázat brankář Pavel Francouz, jenž jej vyhrál v uplynulém ročníku s Coloradem Avalanche. „Kdo by ho nechtěl vyhrát? Je to sen každého hokejisty. A taky jsem byl asi jediný, kdo si v Plzni na ten pohár nesáhl. Traduje se totiž, že kdo se ho dotkne, tak ho nikdy nezíská. Nerad bych Štěstěnu urazil. Bylo fajn ho znovu vidět. Poprvé se tak stalo před lety, kdy Stanley Cup přivezl na plzeňský zimák Petr Sýkora, teď s Francíkem. Moc jsem mu to přál,“ uvedl Kubalík.
My mu přejeme do nového ročníku hodně štěstí, pevné zdraví a co nejpřesnější mušku. 🐙
(zdroj: denik.cz; foto: denik.cz)
