Druhá polovina sezóny Detroit Red Wings 2021-22 je zklamáním hned z několika důvodů. Rozhodně není zábavné sledovat svůj oblíbený tým, když prohráváte stylem 9:2, 11:2 nebo podobným debaklem. Hráči, kteří v první polovině základní části ukázali, že by se mohli zlepšit a být příslibem do budoucna, vypadají, že se vracejí zpět ke starým špatným návykům. Ale možná největším zklamáním je, že s každou prohrou Red Wings ukazují, že jejich přestavba není ani zdaleka u konce, a to ani navzdory již zmíněné slibné první polovině, která naznačovala, že by těžké časy již mohly brzy skončit. O to více jsou teď důležité poslední zápasy v sezoně, v kterých, jak by se mohlo zdát, už o nic nejde. Opak je pravdou. Právě na tyto zápasy budou klást trenéři nemalý důraz při probíhající přestavbě.
Nejdříve je důležité si říci, kdy opravdu přestavba týmu začala. Když to vezmeme globálně, tak snaha o omlazení týmu tu je čtyři nebo pět let. Avšak poslední roky v režii Kena Hollanda, bývalého velmi úspěšného GM Red Wings, nebyly zrovna tím nejlepším, co Detroit mohlo potkat. Dlouhodobé smlouvy s pohádkovými honoráři, které Holland podepsal s hráči, prodloužily a značně znepříjemnily práci současnému manažerskému týmu v čele se samotným Stevem Yzermanem. Pod jeho taktovkou se tým mění teprve třetím rokem. Ten neustále prodává, mění a všelijak kouzlí, aby nashromáždil dostatek prostředků na budoucí nákupy a další nezbytné operace. Zatímco počet našich prospektů se řadí do top-10 NHL (stejně jako posledních pár let), většinu těchto mladíků čeká ještě dlouhá cesta a není jisté, zda se do NHL vůbec prosadí. Od sezony 2016/17 se Rudá křídla do play-off už nepodívala a fanoušci začínají být netrpěliví, protože tým z letošní sezóny vykazuje podle nich jen nepatrné zlepšení.
Tak kde je problém? Do brány přišla posila, mladý talent v podobě Alexe Nedeljkovice a dva kandidáti na Calder Trophy Moritz Seider a Lucas Raymond. Ani to však nestačí, aby se tým zlepšil natolik, aby mohl pomýšlet na play off. Když nestačí tyto posily, kolik bude třeba nových, kvalitních hráčů? Jak dlouho nám ještě bude přestavba trvat?
Více kvalitních obránců
Red Wings v současné době mají týmový průměr obdržených branek 3,8 (GAA). To je téměř stejně jako v sezóně 2019-20 (3,76 GAA), kde se obrana týmu skládala z hráčů jako Trevor Daley, Mike Green, Patrik Nemeth a Danny DeKeyser. Přestože je tým ve fázi přestavby a obrana by měla dostávat méně gólů, je to letos horší než vloni, kdy odvedli v defenzivě poměrně dobrou práci. Zaznamenali v průměru 3,05 obdržené branky na zápas. Kromě toho letos září hvězda Moritze Seidera (nedávno oslavil 21. narozeniny), která s sebou přinesla tvrdost, kterou tým neměl od dob největší slávy Niklase Kronwalla.
Vstup Seidera do NHL byl impozantní a předváděl hned od začátku přesně takové výkony, které od něj byly očekávány, ne-li lepší. V týmu, který inkasoval o 68 branek více, než vstřelil, má ve statistice plus/minus pouhých -5 bodů. A to na ledě tráví přes 23 minut za zápas. Právě když je na ledě německý zadák, tak při hře 5 na 5, převyšuje detroitský tým své soupeře v počtu střel 57:54. Jeho relativní Corsi je 4,1 procenta, což znamená, že Red Wings mají o 4,1 procenta vyšší podíl útočných šancí, kdykoli je nadějný Němec na ledě. Všichni v Hockeytownu i mimo něj už vědí, že je to hráč, na kterém bude Yzerman do budoucna zřejmě stavět. Ale co jeho spoluhráči?
Kromě veteránů, jako jsou Danny DeKeyser, Marc Staal a Jordan Oesterle, se obrana Red Wings skládá z hráčů, kteří letos zažívají svou první 82 zápasovou sezónu v NHL. Filip Hronek byl poslední roky považován za nejlepšího obránce Křídel. Od této sezóny ovšem pravidelně nastupuje až ve druhé obranné dvojici. Je sice produktivní, protože má 0,54 bodů na zápas, což je jeho kariérní maximum, ale jeho obranná hra vykazuje poměrně velké nedostatky. Po Hronkovi následují další. Gustav Lindström, Olli Juolevi a Jake Walman, z nichž nikdo nepředváděl stabilní výkony, a tak se občas vyskytli mimo sestavu. Předtím než Walman oblékl dres Detroitu, byl v této sezóně v St. Louis Blues mnohokrát na lavičce náhradníků. Je ovšem pravdou, že je mladý obránce aktivní směrem dopředu.
Největší naděje Red Wings se jmenuje Simon Edvinsson. Švédský obránce by se měl v příští sezóně výrazně poprat o místo na soupisce. Jeho úspěch však není zdaleka zaručen, i když fanoušci doufají, že by se mohl chytit stejně rychle, jako Seider. Mezi další naděje, které se budou v příští sezóně snažit dostat do hlavního týmu, patří Donovan Sebrango a Albert Johansson, ale ani jeden z nich nemá velkou šanci, zvláště, pokud Walman dostane na příští sezónu novou smlouvu.
Yzerman bude chtít nepochybně posílit mladou nezkušenou obranu. Letošní trh s volnými hráči však neposkytuje moc velké posily. Ti, kteří tam jsou (Kris Letang, Mark Giordano), spíše podepíší smlouvu s uchazeči o Stanley Cup než s někým, kdo svůj tým teprve buduje. Pokud Steve Yzerman nepředvede nějaký svůj trik v podobě příchodu excelentního obránce, nejlepší způsob, jak zalepit díru v obraně, bude přivést průměrné hráče a doufat, že je Edvinsson připraven vkročit do NHL a že se mu tento krok povede.
Jinými slovy: tento problém v blízké budoucnosti jen tak nezmizí. Jeho úplné vyřešení bude trvat ještě minimálně několik let.
Muži v brankovišti jsou otázkou
Řekněme si na rovinu, situace ohledně brankářů Red Wings dnes vypadá výrazně lépe než před rokem. Nedeljkovic byl tím důvodem, proč Detroit vypadal v první polovině letošní sezóny tak dobře. Ve svých 26 letech mu zbývá ještě jeden rok z jeho současné smlouvy a vypadá to, že tento perspektivní hráč bude v blízké budoucnosti dál hájit branku Detroitu. Je však třeba dodat, že jeho zhoršené výkony po přestávce (0,881 SV%), kterou vyplnil All Star Game, výrazně přispěly k problémům, jaké má tým ve druhé polovině této sezóny.
Trenéři neurčili zcela jasně, kdo bude od začátku jedničkou. Alex sice začal chytat jako první a měl dostat větší porci zápasů, než když byl v Carolině (tam odehrál v sezóně 23 zápasů), ale veterán Thomas Greiss měl zaskočit nejen v případě zranění, únavy či zápasů „back to back“. Předpokládalo se totiž, že během sezóny narazí „Ned“ na svůj limit, kdy bude unavený a bude potřebovat mezi starty více odpočinku než na začátku základní části. Greiss měl být tím, kdo spolehlivě zaskočí v bráně a odchytá přibližně 30 až 35 zápasů. Jak už všichni víme, realita byla letos jinde.
Nedeljkovic toho nakonec během sezóny musel odchytat více, než bylo původně v plánu. Greiss totiž nebyl tou pravou oporou a nováčkovi týmu tak neposkytl moc času na odpočinek. Šestatřicetiletý německý muž v masce zažívá nejhorší sezónu od sezóny 2017-18, kdy hájil bránu New York Islanders a dost možná nejhorší sezonu celé své kariéry vůbec.
Není tajemstvím, že Thomas Greiss není součástí dlouhodobého plánu Red Wings. Přesto právě jeho špatné výkony postavily jeho mladšího kolegu do pozice, kdy musel do brány i přes únavu a bylo to znát na jeho zhoršených výkonech. Stavět mladého gólmana a vystavit jeho tělo extrémní zátěži, může značně zbrzdit jeho vývoj. Při sledování Nedeljkovice je zřejmé, že v poslední době jeho sebevědomí není takové, jako v první polovině sezóny. Tento srbsko-americký hokejový brankář má všechny předpoklady k tomu, aby se v dohledné době stal jedničkou tohoto týmu, ale zatím není zdaleka na stejné úrovni jako Andrej Vasilevskij nebo Connor Hellebuyck, kteří mohou v klidu odchytat přes 75 procent zápasů. Nedeljkovic potřebuje pomoc v podobě kvalitní dvojky. Tu však zatím v Detroitu budeme hledat těžko, protože se zdá, že brankářský prospekt Sebastian Cossa má před sebou ještě několik let, než se prosadí do NHL. Pokud se mu to vůbec podaří.
Více útočných hvězd
Na co se můžeme letos spolehnout je první útok ve složení Lucas Raymond, Tyler Bertuzzi a kapitán Dylan Larkin. Kdykoli toto trio hraje spolu, vytváří soustavně tlak na bránu soupeře a je hrozbou, protože gól z této trojice může dát každý z nich. Problém však spočívá v tom, že je to po čertech málo na to, aby ofenzíva Detroitu byla pro soupeře neustálým nebezpečím.
Kromě těchto tří je jediným dalším hráčem, který dokáže pravidelně vstřelit gól, křídelník Jakub Vrána. Ten ale kvůli zranění ramene stihl zatím pouhých 15 zápasů. Do té doby než se český snajpr vrátil do kolotoče NHL, nebylo vedení schopné vytvořit dva kvalitní útoky. Ať už kvůli zranění Vrány, nemožnosti Bertuzziho hrát v Kanadě (není očkovaný) nebo z důvodu zranění, které na konci sezóny utrpěl Robby Fabbri. Bylo by zajímavé zjistit, jak by tento tým hrál, kdyby byli všichni hráči zdraví, ale zranění jsou běžnou součástí života v NHL a nelze se na to vymlouvat.
Další hráči, u kterých se očekávalo zlepšení s tím, že pomohou svými góly, byli bohužel zklamáním. Hráčem, který tuto frustraci ztělesňuje, je samozřejmě Filip Zadina, nejlepší volba týmu na draftu 2018 a možná první opravdový dílek do avizované přestavby (se vší úctou k Michaelu Rasmussenovi, který byl draftován v roce 2017 celkově jako devátý). O problémech českého útočníka v této sezóně se již hodně psalo, takže by bylo zbytečné je zde rozebírat. Kromě něj ani hráči jako Adam Erne a Pius Suter neposkytli Detroitu takový počet bodů, jaký by tým potřeboval. To vše se ještě znásobilo ve druhé polovině sezóny, kdy se přestalo dařit nejen střelecky, ale i herně.
Když se daří dávat góly, jako např. 26. února, kdy dal Detroit sedm gólů Torontu Maple Leafs, tak se bohužel nedaří v defenzívě, o čemž svědčí 10 branek v síti Red Wings ve stejném zápase. Jindy je zase patrná špatná kvalita a šíře kádru. Během celého měsíce března se jim pouze pětkrát podařilo vstřelit více než tři branky v zápase, bilance těchto zápasů je 2-1-2, což jen dále ukazuje problémy, které Detroit v defenzivě trápí. Svým způsobem je to tým, který se potřebuje poučit ze svých chyb, aby mohl příště slavit vítězství, ale na takový styl hry typu „run-and-gun“ prostě nemá hráče.
Pomoci by mohl v následujících sezónách křídelník Jonatan Berggren, ale opět platí, že jeden hráč tým nedělá a nemohoucnost kádru těžko změní. Larkin byl v této sezóně jediným centrem schopným předvádět konzistentní výkony a celkem pravidelně bodovat. Pokud nevybere organizace Detroitu v draftu žádného centra, který by mohl nastoupit hned v příští sezóně, vidina většího zlepšení v dalších útocích je mizivá. Red Wings rozhodně musí doplnit počet kvalitních středních útočníků, ať už to bude prostřednictvím výměny nebo výběrem volného hráče – či pokrokem hráče, jakým se jeví poslední dobou Joe Veleno.
Zatímco hráči Křídel vstřelili v této sezóně více gólů než v předchozích dvou, porovnání jejich útočné síly s nejlepšími týmy v lize odhaluje, jak velká výkonnostní mezera mezi těmito celky stále je. Vezměme si Colorado Avalanche, jehož centr druhé formace Nazem Kadri má na kontě 83 bodů v 65 zápasech. Druhý centr Detroitu, Pius Suter, má v 71 zápasech těch bodů pouze 31. Navíc, přestože je Kadri momentálně mimo hru kvůli zranění, mají v týmu 21letého nováčka Alexe Newhooka, který nastoupil na Kadriho místo a zastupuje ho více než důstojně. A tady je vidět slabina Wings, kterým chybí omílaná hloubka kádru.
Po Avalanche následuje Florida Panthers, tým, který se může pochlubit pravděpodobně nejsmrtonosnější útočnou silou, co se týče druhých a třetích útoků v celé NHL. Jonathan Huberdeau nasbíral už 102 bodů a Claude Giroux, akvizice z přestupové uzávěrky, jsou ve druhém útoku, zatímco nováček Anton Lundell a dvojka draftu 2014 Sam Reinhart doráží na bránu soupeře ve třetí lajně. Takové ofenzivní síle teď Red Wings prostě nemohou konkurovat, a to se během jedné sezóny prostě nedá změnit.
Je nutné nejen doplnit kádr o další hráče prostřednictvím volných hráčů, draftu a výměn, ale je také potřeba, aby si současní útočníci buď udrželi svou výkonnost, nebo ještě lépe, se jejich úroveň zvýšila. Pokud má tým spoustu ofenzivních hráčů, může si dovolit mít jednoho nebo dva hráče, kteří nesplňují očekávání. Když je však vaše ofenzivní kvalita omezena na čtyři nebo pět hráčů, není prostor pro selhání těch zbylých.
Hlavní slovo, které zaznělo na Yzermanově úvodní tiskové konferenci ve funkci GM, bylo „trpělivost“. Od chvíle, kdy se ujal funkce, věděl, že nepůjde o rychlou přestavbu. Pod platovým stropem nebylo téměř žádné místo, na soupisce bylo jen velmi málo světlých bodů, v týmu prostě nebylo dost talentů ani osobností, které by lidi přesvědčily, aby si za své těžce vydělané peníze koupili lístek na zápas Red Wings. Tato přestavba byla od samého začátku kolosálním počinem a po téměř třech letech se jí daří pomalu dostát.
V sezóně, kdy je poprvé vidět Yzermanův vliv a znatelný pokrok, je jistě skličující sledovat, kolik práce je ještě před nimi. Nejenže musí doplnit soupisku mnohem talentovanějšími hráči, ale i když se tak stane, v jejich divizi jsou týmy, které se o Stanley Cup ucházejí už teď (Toronto, Tampa Bay, Florida), a také týmy, které jsou na vzestupu stejně jako Detroit (Ottawa, Buffalo). Red Wings mohou mít kádr pro play-off mnohem dříve, než se do něj skutečně dostanou, protože v NHL chtějí vyhrát prostě všichni.
Je důležité pochopit, kde se Red Wings právě teď nacházejí, protože to hodně napovídá o rozhodnutích, která bude muset Steve Yzerman při vstupu do sezóny učinit. Pravděpodobně se nechystá na trh s volnými hráči, to však neznamená, že nemůže nebo nechce přivést talentovaného hráče na post, kde jeho tým tlačí bota. Pomalý a stabilní přístup k prospektům se zřejmě v nejbližší době nezmění. Hlavní trenér Jeff Blashill byl vždycky „trenérem přestavby“, ale bude u toho, až bude tým sahat po úspěchu? A co hráč jako Bertuzzi, kterému bude příští rok 28 let a vyprší mu smlouva? Jemu bude pravděpodobně přes třicet let, než budeme moci s jistotou říct, že přestavba skončila.
Věci se jistě ubírají správným směrem, ale pokud nám druhá polovina této sezóny něco ukázala, pak to, že Red Wings mají před sebou ještě dlouhou cestu, než se v Little Caesars Areně uskuteční první kolo play-off NHL.
(zdroj: thehockeywriters.com, foto: mlive.com, eu.freep.com)
