Jesse Wallin patří k jistotám ve WHL. S Kanadou vyhrává na dvacítkách zlato, Detroit na něj ukáže v prvním kole na draftu. Vypadá to na zářnou kariéru. Nakonec tomu tak není. Těžko uvěřitelný příběh současného šéfa amatérského skautingu Red Wings vám ukáže, že někdy ani bojovnost a víra nestačí.
Sympatický čtyřicátník v pěkném obleku stojí na pódiu. Přednáší nejen o životních těžkostech, ale i o motivaci. Posluchači ani nepípnou, řada z nich nevěřícně kroutí hlavami a někteří pláčou. Těžko byste v tomto chlapíkovi hledali vítěze Stanleyova poháru. Jeho široký úsměv značí, že je se svým osudem smířený…
Poznamenán v dětství
Zima až praští. Aby také ne, v Saskatoonu tomu v březnu 1978 není jinak. Teploty sahají až k -10 stupňům, na což jsou místní zvyklí. V jedné z nemocnic se má každou chvilku narodit Brianovi a Karen Wallinovým dlouho očekávaný syn. Dostane jméno Jesse. Otcovi září štěstím oči, z malého by rád měl hokejistu. V Kanadě je to něco tak samozřejmého, že si to ani nedovedeme představit.
Do pěti let se rodinka rozrůstá o další dva členy. Nejprve se narodí Justin (1980) a bratrské trio zakončí Jordan (1983). Milují hokej, takže není divu, že ho hrají pořád. Před domem, když zmrzne cesta. Na rybníku poblíž, zkrátka všude.
Nejstarší Jesse se svým sourozencům vymyká. Netrvá to dlouho a všichni si všímají, jak talentovaný je. Svou roli v tom jistě hrají také fyzické parametry. Nepatří k otloukánkům, ba naopak.
Jesse Wallin (1978) se moc neliší oproti dětem v jeho věku. Odmala hraje se svými dvěma bratry Justinem (1980) a Jordanem (1983)
hokej, což v Kanadě snad nemůže být ani jinak. Uděláme jednu rychlou odbočku a povíme si, kam to dotáhli sourozenci. Justin odehrál čtyři sezóny ve WHL a poté nastoupil na University of Alberta (USports), kde mu to šlo, ale žádnou nabídku kromě té z ECHL nedostal. Proto s hokejem sekl a raději studoval. Jordan hrál také beka, ale tomu se nedařilo vůbec. Jako junior se nechytil ve WHL a po 63 zápasech tam s jedním bodem za asistenci skončil. Následně pracoval na tom, aby se vyučil jako montér.
Jesse byl větší talent. V North Battleford hrává nejprve v žákovských kategoriích, kde se seznámí s Wade Belakem, budoucím hráčem NHL. Stanou se z nich velcí přátelé a jen kvůli tomu, že je Belak starší, tak se o rok minou v SJHL (Saskatchewan Junior Hockey League). Wallin ji začne hrát v sezóně 1993/1994 jako patnáctiletý.
Všechno probíhá zdárně, talentovaný zadák má na kontě prvních pár bodů a vybojuje si stabilní pozici v týmu. Věci do sebe zapadají, neboť si Jesse vyslechne, že v srpnu 1994 se má chystat na kemp WHL, kde by jej rádi angažovali Red Deer Rebels.
Idylku skvělého začátku kariéry pokazí hrozná zpráva. Otec hochů Brian Wallin, který pracoval jako generální ředitel John Deere, si vzal život. Nezvládal psychickou zátěž, do jeho skutku také významně promluvila bipolární porucha.
„Probudil jsem se a najednou tam táta nebyl. Neexistuje žádný scénář, jak tuhle situaci přijmout a zvládnout. Rázem jsem se musel stát mužem domu. Bylo to tehdy opravdu těžké.“
„Probudil jsem se a najednou tam nebyl. Neexistuje žádný scénář, jak tuhle situaci přijmout a zvládnout. Rázem jsem se musel stát mužem domu. Bylo to tehdy opravdu těžké,“ svěřil se po letech Jesse Wallin. „Zachránila mě moje mamka Karen. Vždy mi říkala, že by tátu zničilo, kdyby věděl, že mě tím přivede ke konci hokeje. Zasáhlo mě to,“ dodal.
Na nepříjemné chvilky zavzpomínal i bratr Justin. „Bez mamky bychom se z toho nikdy nedostali. S bratry jsme o tom moc nemluvili. Snažil jsem udržet si tátu nablízku tím, že jsem na něj myslel. Kdykoliv jsem odevzdával vysvědčení, kdykoliv jsem nastoupil na led. Pořád jsem si představoval, že tam je se mnou,“ uvedl.
Jesse Wallin přes všechny těžkosti opustí rodinu a zamíří si to do jedné z nejlepších juniorských soutěží na světě. Za matkou Karen přijedou její rodiče, kteří v nesmírně těžké situaci pomáhají se zbylými dvěma syny.
Roste nám tu hvězda
První ročník Wallinovi v Red Deeru vyjde znamenitě. Jako nováček si připíše z beka 20 bodů (4+16) v 72 zápasech, byť hraje oproti starším hráčům. Kromě ofenzivních dovedností ukáže, že se nebojí a párkrát shodí rukavice. Přesto se Rebelům jako celku nevede dobře, do play off se nedostanou.
Následující sezónu svůj bodový zisk Wallin vylepšilí. V 70 zápasech nastřádá 24 bodů (5+19) a konečně může ochutnat vyřazovací část. Rebels to dotáhnou do konferenčního semifinále, takže si Jesse střihne v play off hned devět duelů (0+3).
V ročníku 1996/1997 vyjde Wallinovi prakticky všechno, na co sáhne. Byť není vyloženě ofenzivním bekem a dá se na něj spoléhat spíše dozadu, tak v 59 zápasech nasbírá solidních 39 bodů (6+33). Jeho výkonnost přiláká pozornost trenérů národního týmu, což znamená účast na mistrovství světa juniorů. Silný kanadský celek neprohraje jediný duel a dokráčí si pro zlato. Wallin získá první cenný kov a vadit mu nemusí ani to, že s Red Deer vypadne v konferenčním finále.
Zvláštní draft 1996
Před snovou juniorskou sezónou se koná jeden z nejdiskutovanějších draftů historie. Jedna organizace za druhou sází spíše na důrazné a defenzivní beky, což potvrzuje jednička i dvojka draftu – Chris Philips (Ottawa) a Andrej Zjuzin (San Jose). Vypadá to, že by se tak mohl dočkat další do party – Jesse Wallin.
Stane se tak na samém konci prvního kola. Jako 26. si rodáka ze Saskatoonu nárokují Rudá křídla, která má v té době velmi našlapaný tým. Detroitu se ovšem bek s dobrými fyzickými parametry hodí. Navíc se jim líbí konzistentnost výkonů.
Wallin tak zamíří do Hockeytownu, ten jej však kvapem posílá zpět do WHL. Tam odehraje již zmíněný perfektní ročník 1996/1997. Jenže znovu promluví osud a pořádně s kariérou mladého hokejisty zacloumá.
Katastrofa za katastrofou
V září 1997 se Jesse Wallin připravuje na svůj zřejmě poslední ročník v juniorské lize. Má vyletět. Dostat se na výsluní. Nakonec se vše stane úplně jinak. Začne to automobilovou nehodou, kterou Wallin přežije, ale vyjde z ní se zlomeninou paže. To ho na dlouhou dobu vyřadí ze sestavy…
Přesto se kanadský zadák dostane do reprezentačního výběru a svou zemi má vést za třetím zlatem v řadě jako kapitán. To ovšem neunese a je z toho totální propadák. Kanada na úvod skupiny prohraje s Finskem a Švédskem. Jenom vítězstvím nad Českem a Německem odvrátí možnost baráže o sestup.
Fiasko pokračuje. Ve čtvrtfinále výběr nestačí na Rusko, kterému podlehne 1:2 po prodloužení. Zklamaní Kanaďané podcení zápas o umístění a od USA dostanou 0:3. Na hrůzostrašném šampionátu tak bojují o celkové 7. místo. Motivace je pryč. Kazachům zachytá brankář, navíc se jim daří trestat z brejků. Konečné skóre? 3:6 z pohledu hráčů Javorového listu.
Wallin se blamáže neúčastní, neboť si zranil nohu ve čtvrtém zápase skupiny proti Německu a na turnaji tak již nenastoupí…
Sladký začátek a hořký konec
Detroit má tehdy soupisku plnou skvělých hráčů. Na těžkostmi zkoušeného mladíka tak nezbývá místo. Wallin musí vzít zavděk AHL, kde stráví tři ročníky v řadě. Pozitivem je, že se dvakrát dostal do hry v hlavním mužstvu, takže naděje přeci jen žije.
Po těžkých letech na farmě si rodák ze Saskatoonu věří, že by se mohl v sezóně 2001/2002 prosadit do hlavního mužstva. Ve výcvikovém táboře bohužel přijde těžké zranění třísel, které ho pustí pouze do 15 zápasů v NHL v daném ročníku. I tak dostane prsten za vítězství ve Stanleyově poháru, jméno se na slavném Cupu neobjeví. Na to nehraje dostatečný počet utkání.
Když se konečně zbaví bolestí a třísla jsou v pořádku, začíná další ročník. Pro tehdy čtyřiadvacetiletého beka si však nachystá další zkoušku. Může nastoupit pouze do 32 duelů, protože během celé sezóny utrpí řadu nepříjemných zranění. Nejprve si udělá problémy s loktem, poté zápěstím a na konci i s kolenem.
Není divu, že v Detroitu mu nadále pšenka nekvete. Ze Spojených států se proto vydává domů do Kanady, která má být ideálním restartem pro kariéru. V létě 2003 podepisuje smlouvu s Calgary Flames. Ve výcvikovém táboře se znovu potýká se zdravotními neduhy. V rámci kondičního pobytu je proto odeslán do AHL, kde se má rozehrát.
Za Lowell Lock Monsters však nastoupí pouze do jediného utkání. Chatrnému zdraví stačí jeden hraniční zákrok. Po otřesu mozku je nucen teprve v pětadvaceti letech pověsit brusle na hřebík. Přestože duel dohraje a po něm rozdává autogramy, dál už to nejde…
Co teď?
Pro Jesse Wallina to nebyl definitivní konec s hokejem. Protože nemohl hrát aktivně, stal se v sezóně 2005/2006 asistent trenéra Red
Deer Rebels. Zde se během tří let vypracoval na hlavního kouče a posléze i na generálního manažera. Mezitím byl dvakrát jmenován trenérem reprezentace do 18 let, s mladými Kanaďany slavil zisk zlaté a bronzové medaile na mistrovství světa.
V roce 2013 udělal pořádný krok. Stal se skautem pro St. Louis Blues, takže se do NHL nakonec přeci jen vrátil. Byť to tedy bylo za úplně jiných okolností než mohl před lety očekávat. U Bluesmanů vydržel do konce ročníku 2018/2019, v němž s nimi oslavil vítězství ve Stanleyově poháru.
Od dalšího ročníku patří znovu do organizace Detroitu Red Wings. Stal se šéfem amatérských skatů a je podřízen Krisu Draperovi, řediteli amatérského skautingu.
„Všechny tyto zážitky mě zformovaly a doufám, že jsem se díky ním stal lepším člověkem. Chci předávat životní lekce mladým hokejistům, aby i oni mohli překonat překážky, ať už na ledě nebo v životě,“ říká Jesse Wallin.
Smrt kamaráda
Na závěr si dovolíme ještě jednu malou odbočku. Jak již bylo psáno, Wade Belak a Jesse Wallin spolu hráli v rámci žákovských let. Když v roce 2011 Belak spáchal sebevraždu, musel si jeho kamarád opět připomenout odchod blízkého člověka s depresemi.
„Nebyli jsme v té době spolu v kontaktu jako dříve. Mluvili jsme spolu třeba dvakrát ročně, přesto je to rána. Netušil jsem, že má deprese. Měl za sebou patnáct let v NHL, byl finančně velmi dobře zajištěn a měl krásnou rodinu. Měl to všechno. Jsem si jistý, že to věděl. A myslím, že to je přesně ono. Tohle nebylo Wadeho rozhodnutí, to nebyl on. To nemoc vzala nadvládu nad ním a nedovolila mu myslet racionálně,“ řekl tehdy ke skonu svého kamaráda.
Není divu, že Jesse Wallin je aktivní také mimo svou práci. Bývá zván na různé přednášky, kde mluví nejen o psychických problémech, ale i o tom, jak nebezpečné jsou otřesy mozku.
A že má co vyprávět…
Bilance Jesse Wallina
(foto: dacataperformancegroup.com, isport.blesk.cz, eliteprospects.com; zdroje: nhl.com, eliteprospects.com, greatesthockeylegens.com, reddeeradvocate.com)
